Studium v zahraničí stále láká velké množství vysokoškolských studentů. Jak by taky ne? Většina z nich vzpomíná na svůj pobyt v zahraničí ještě dlouhá léta po svém návratu. Pozitivně se na svůj pobyt v Portugalsku dívá i studentka Kamila, která se vrátila zpět do své domoviny teprve před pár měsíci.
Po tom, co jsem slyšela zážitky a zkušenosti lidí, kteří už na Erasmu byli, to pro mě byla jasná volba. Samozřejmě mě také lákalo poznat novou zemi, novou kulturu, lidi, jazyk nebo způsob výuky. To, že univerzita hradí cca 75% výdajů, bylo jen příjemnou tečkou.
Rozhodovala jsem se mezi Portugalskem a Španělskem, protože jsem rozhodně chtěla jet někam do tepla. Portugalsko vyhrálo nejenom proto, že už to byla „ozkoušená“ destinace (studenty z FMK UTB velmi oblíbená). Výuka probíhá po domluvě s profesory anglicky, naopak ve Španělsku je celé studium ve španělštině. To je podle mě jen pro ty, kteří se španělštině déle věnují.
Studovala jsem v Aveiru, na fakultě ISCAA (Instituto Superior de Contabilidade e Administração de Aveiro), což v překladu znamená něco jako Ústav účetnictví a správy. Nabízeli zde ale i můj obor, což je marketing.
Do Portugalska jsem naštěstí nejela sama, ale se dvěma spolužáky ze Zlína, a tak nás nepotkaly žádné nepříjemnosti. Bydlení jsme si hledali předem z České republiky, přímo přes Facebookovou skupinu ERASMUS Aveiro. Po příjezdu do Aveira stačilo dát adresu našeho budoucího domova prvnímu taxikáři, a ten nás přivezl až před dům. Tam už náš čekal náš skvělý spolubydlící z Ekvádoru, který nám dal cenné rady a první dny nám pomohl se trochu zorientovat.
Překvapilo mě, že téměř v žádném domě není topení! Když jsme přijeli v únoru, bylo venku kolem 14°C, ale v domě, kde se roky a roky netopilo, přibližně stejně. První noc pro nás tak byla nezapomenutelná. Spát ve spacáku ve všem oblečení, co máte, I v čepici a rukavicích. To se jen tak někomu nepoštěstí. Další ráno jsme jako první zamířili do supermarketu nakoupit deky a přímotopy.
Na druhou stranu nás příjemně překvapil přístup lidí k nám jako k cizincům. Portugalci jsou úžasně milí, rádi si popovídají a poradí, i když někteří téměř neumí anglicky.
Bydleli jsme v krásném starším domě se šesti ložnicemi, třemi koupelnami a malým dvorkem. Dům byl sice dál od centra, ale nakonec jsme byli rádi, protože jsme tak nemuseli být na každé party. Na rozdíl od ostatních domů a bytů, které jsme měli možnost navštívit, tam nebyla plíseň, na což by si měli všichni, kdo budou hledat v Portugalsku ubytování, dát pozor. Všechno je to díky tomu, že se v domech netopí.
Většina našich předmětů byla v portugalštině, ale to jsme už věděli dopředu. Naštěstí nebyl problém se s učiteli domluvit na i
ndividuálních hodinách. S některými jsme se zase domluvili na tom, že dostaneme materiály a průběžné úkoly bez toho, abychom museli navštěvovat hodiny v portugalštině. Jeden z profesorů kvůli nám dokonce měl dvojjazyčné hodiny, což bylo super hlavně díky tomu, že jsme se naučili i trochu portugalsky.
Náš studijní program zahrnoval i dvě dvojhodinovky portugalštiny týdně, což je podle mě dobrá nálož. Ti, kteří se chtěli vážně něco naučit, určitě měli šanci.
Škola pro mě byla náročná hlavně díky tomu, že byla v angličtině/portugalštině. Také způsob výuky v Portugalsku je jiný, stejně jako přístup učitelů. Nevěděla jsem, co od nich čekat. Super bylo, že jsme měli celkem dost průběžných úkolů a testů. Nemuseli jsme nechat všechno učení až na „zkouškové.“
Ze začátku chvilku trvalo, než jsme se aklimatizovali. Byli jsme rádi za každý výlet, co pořádala ESN Aveiro (Erasmus Studen Network). Tady jsme taky měli šanci seznámit se s ostatními erasmáky. Později jsme podnikali výlety na vlastní pěst. Půjčit si v Aveiru auto není problém, a tak jsme procestovali skoro celé Portugalsko.
Nejvíce kamarádství určitě vzniklo s ostatními erasmáky. Rozhodně je pár nezapomenutelných lidí, kteří vám v hlavě zůstanou snad napořád. Zatím se snažíme být v kontaktu a plánujeme návštěvy.
Stipendium bylo něco kolem 350 euro, z toho 180 euro jsme dali za ubytování. Jídlo je o něco dražší než u nás, ale žádná hrůza jako třeba v Dánsku. Určitě jsme se ale naučili nakupovat „v akci“, někdy jsem si připadala jako český důchodce.
Myslím, že mi peníze od univerzity pokryly asi 70% výdajů. Všechno ale záleží na tom, jak si kdo užívá, chodí na party, výletuje apod. Určitě ale stipendium všechny náklady nepokryje.
Zatím mám ještě post Erasmus syndrom, takže se mi líbilo snad všechno. Nejvíc mi budou chybět milí a vždy pozitivní lidé všude okolo a taky rozhodně oceán, který je úžasný. Dokázala bych sedět hodiny a hodiny na pláži a dívat se do vln. Měli jsme možnost také zkusit surfování, které je v Portugalsku hodně populární a doufám, že si to ještě někdy budu moct zopakovat. Joo, a taky výborné víno!
Všechno naštěstí proběhlo v pořádku. Po příjezdu stačí všechny dokumenty přinést na mezinárodní a studijní oddělení fakulty, a je to.
Určitě Erasmus všem doporučuji. Je to jedinečná příležitost a byla by škoda ji nevyužít. Zažijete věci, které byste třeba nikdy nezažili. Potkáte lidi, kteří vás mohou inspirovat, a třeba vám pobyt pomůže posunout se v životě zase někam dál. :-)
Autor: Huňová
Líbí se Vám článek? Sdílejte se svými přáteli
