Přečtěte si inspirující rozhovor s mladým mužem, který si rozjel miliónové podnikání už během studia na vysoké škole.
Pavel je člověk, který se v životě snaží dělat to, co ho baví. Vždycky mě přitahovalo hledání nových, neprošlapaných cest… dělat věci jinak, než ostatní, to bylo to, k čemu jsem odjakživa směřoval. Mojí velkou životní hodnotou je svoboda, a právě to asi předurčilo směr, kterým se můj život začal ubírat.
Tak tady vás možná zaskočím, ale věřte nebo ne, já vlastně nikdy neměl brigádu. Když mi bylo zhruba 15, kapesné mi přestávalo stačit a já jsem si potřeboval přivydělat nějaké peníze, tak místo abych uvažoval o brigádě, přemýšlel jsem, jak bych mohl začít podnikat. Má pozornost směřovala na internet, kde jsem zkusil několik věcí, které sice tenkrát nevyšly, ale naučil jsem se díky nim dělat webové stránky. Postupně se mi podařilo vybudovat okruh klientů, kterým jsem stránky vytvářel a spravoval.
K tomuto tématu mě napadají dvě věci: za prvé, že vzdělání je dneska neskutečně důležité; za druhé, že škola nerovná se vzdělání. Já využil čas na vysoké škole právě k tomu, abych se mohl vzdělávat alternativními způsoby a abych rozjel svoje vlastní podnikání naplno. Být studentem rozjezd podnikání velmi usnadňuje, protože nejsem závislý na svém příjmu a přitom mám dostatek času.. A zda jsem vystudoval vysokou školu? No… studoval jsem ji a zároveň rozjížděl podnikání. A v momentě, kdy se to podařilo, a já vybudoval podnikání s milionovými obraty, na vysokou školu, kromě toho, že mi dávno nedávala smysl, přestal zbývat čas.
Co se týče mého profesního života, aktuálně se věnuji 2 věcem: pomáhám lidem měnit život budováním nových pozitivních návyků; a předávám druhým zkušenosti o tom, jak podnikat přes internet odkudkoliv na světě. Hodně aktuální jsou pro mě v tuhle chvíli právě ty návyky. Věděli jste, že podle výzkumů 90% předsevzetí selže? A nejhorší na tom je, že to není tím, že by lidé měli slabou vůli… ale tím, že neznají jednoduchou metodu, jak návyky efektivně měnit. Mně samotnému trvalo hodně dlouho, než jsem ji objevil. A právě proto, jsem vytvořil Školu návyků, kde ji srozumitelně vysvětluji ve třech krátkých videích.
Chodil na základní školu :-)
Má práce je pro mě opravdovu vášní a jinak bych si to ani nedovedl představit. Je úžasný vidět, že to co dělám lidem pomáhá a dává jim to smysl. Není nic lepšího, než když něco vytvoříte, a lidé vás po čase kontaktují se svými příběhy, jak jim to změnilo jejich životy. Loni jsem měl ve Škole návyků člověka, který mi před pár dny psal, že díky ní zhubl o 25 kilo. Od jiných vím, že rapidně zvedli svoji produktivitu, zvýšili svůj příjem, přestali věci odkládat, začali meditovat, cvičit, naučili se cizí jazyk nebo dopsali diplomku. Těch životních příběhů a opravdových změn se za Školou návyků skrývá opravdu hodně. A to vědomí, že má moje práce nějaký hlubší smysl, vnáší radost a inspiraci do mých nových projektů.
Tak v prvé řadě bych chtěl říct, že nemám úplně běžný pracovní den, tak jak ho často chápeme… už na začátku rozhovoru jsem zmínil, že mojí velkou životní hodnotou je svoboda. A podle toho vypadá i moje práce. Postupně jsem si vše zařídil tak, abych ke konkrétnímu místu nebo času nebyl se svou prací vázaný a nyní můžu de facto pracovat z domova stejně, stejně jako z jakéhokoliv jiného místa na světě. Ten klasický den, kdy jsem zrovna doma a pracuji vypadá tak, že ráno vstanu, zacvičím si, nasnídám se, nechám si chvíli klid pro sebe a pak se pustím do nejdůležitějšího úkolu toho dne. Něčeho, co je pro mou práci důležité, a buď mi to vydělá peníze nebo mě to posune někam dál. Takto se s pár krátkými pauzami dostanem až k obědu, kdy si mohu říct, že to nejdůležitější mám pro dnešek hotovo. Teprve pak se věnuji těm méně důležitým věcem… nebo, pokud mám na práci něco zajímavějšího, končím pro daný den s prací úplně.
Mým velikým koníčkem je moje aktuální práce, týkající se lektorské činnosti a osobního rozvoje… Původně to byl jen koníček a postupně se proměnil v mou hlavní obživu. Je to skvělé! Každému doporučuji pokud to jen trošku jde, pokusit se živit svým vlastním koníčkem. Když o tom tak přemýšlím, já to tak vlastně dělal od jakživa. No a kromě toho moc rád a nyní i celkem často cestuji.
Tak to je těžký… máš na mysli materiální nebo nemateriální odměnu. Už jsem mluvil o tom, že největší odměnou pro mě je, když vidím, že lidem má práce pomáhá. Potom mi to všechno dává smysl. A samozřejmě, že špatné není ani milionové podnikání, které se mi podařilo vybudovat za poslední rok. Ale teprve, až když toho člověk dosáhne, tak skutečně pochopí, to co se často říká a přesto tomu nikdo nevěří… že peníze a materiální věci, ty sami o sobě nic nezmění. Najednou je máte, ale věci zůstávají stále stejné. Jediné, co dokáže věci změnit a přinést nám do života štěstí, je dělat smysluplnou práci, sloužit druhým a pracovat sám na sobě. To je má největší lekce, kterou jsem se za poslední roky naučil.
Líbí se Vám článek? Sdílejte se svými přáteli
